Anička – Dobrovolná koordinátorka při povodních
Když se Bruntálsko potýkalo s ničivými povodněmi, jednou z prvních, kdo se aktivně zapojil do pomoci, byla Anička – dobrovolná koordinátorka pro mimořádné události na Bruntálsku, která se rychle stala neformální koordinátorkou krizové pomoci ve Vrbně pod Pradědem. Její příběh je příkladem toho, jak může i jednotlivec s odhodláním, znalostmi a přístupem „když ne my, tak kdo?“ významně ovlivnit zvládání mimořádných situací.
Krize, která prověřila připravenost
Anička nebyla na podobné situace zcela nepřipravená. Díky absolvovanému školení v RDC MSK, které bylo určeno pro koordinátory pomoci při mimořádných událostech, znala základní principy – rozdělení území, monitoring potřeb, organizaci dobrovolníků nebo distribuci pomoci z centrálního místa.
„Přesto mě překvapilo, jak pomalu a v omezené míře přicházela pomoc ze strany institucí – města, státu i neziskovek. Minimálně první týden platilo, že co jsme si nezařídili sami, to jsme neměli. Ani později se to výrazně nezlepšilo,“ říká Anička otevřeně.
Ve chvíli, kdy doma nemohla začít se sanací – před domem totiž zůstávalo hlavní koryto rozvodněné Střední Opavy – se rozhodla zapojit jinde. „Obecně mi přijde nejefektivnější pomáhat tím, co člověk umí nejlépe – využít své specifické znalosti a dovednosti.“
Informační web
V neděli odpoledne, jakmile voda začala opadat, byly ulice plné lidí a ve facebookové skupině se začaly hromadit dotazy, zmatky a neověřené informace. Anička a její tým si uvědomili, že rychlé a spolehlivé informace budou klíčové.
Už v pondělí ráno spustili jednoduchý informační web vrbnopovodne24.cz, kde lidé našli ověřené zprávy o průjezdnosti cest, aktuálních potřebách či výzvách. Později s nimi začalo spolupracovat i město a sdílelo oficiální informace právě skrze tento web.
Koordinace dobrovolníků
Web sloužil také jako nástroj pro nábor a koordinaci dobrovolníků. Díky rychlé reakci se první přihlášky začaly scházet už v pondělí – tedy pouhé dva dny po kulminaci povodně.
Výsledek? Už první sobotu po záplavách bylo možné nasadit přes 100 dobrovolníků v rámci jednoho dne. A to díky systému, který Anička a její tým zvládli dát dohromady ve velmi krátkém čase.
Humanitární centrum ve spolupráci s Marli.cz
Jedním z klíčových kroků bylo zřízení pomocného centra ve spolupráci s firmou Marli, která jako jedna z mála nepřišla o elektřinu. Centrum sloužilo nejen jako základna pro koordinaci dobrovolníků, ale i jako hlavní bod pro příjem a distribuci humanitární pomoci.
Díky své poloze a aktivní online komunikaci se právě tady koncentrovala většina materiální pomoci, která do Vrbna dorazila. „Troufám si říct, že během prvního týdne jsme měli větší a častěji využívaný sklad než samotné město,“ dodává Anička.
Ne všechno se povedlo
Anička nezastírá, že nešlo všechno hladce. Například se nepodařilo zajistit pojištění pro dobrovolníky, na což ale byli všichni předem upozorněni. I to je cenná zkušenost pro příště – a motivace k dalšímu zlepšování připravenosti na mimořádné situace.
Děkujeme Aničce za její nasazení a iniciativu. Její příběh ukazuje, jak velký rozdíl může udělat jeden člověk, který neváhá jednat, když je to nejvíce potřeba.
Aktivita je z projektu financovaného z rozpočtu Moravskoslezského kraje a za podpory Ministerstva vnitra.
Anička – Dobrovolná koordinátorka při povodních
Když se Bruntálsko potýkalo s ničivými povodněmi, jednou z prvních, kdo se aktivně zapojil do pomoci, byla Anička – dobrovolná koordinátorka pro mimořádné události na Bruntálsku, která se rychle stala neformální koordinátorkou krizové pomoci ve Vrbně pod Pradědem. Její příběh je příkladem toho, jak může i jednotlivec s odhodláním, znalostmi a přístupem „když ne my, tak kdo?“ významně ovlivnit zvládání mimořádných situací.
Krize, která prověřila připravenost
Anička nebyla na podobné situace zcela nepřipravená. Díky absolvovanému školení v RDC MSK, které bylo určeno pro koordinátory pomoci při mimořádných událostech, znala základní principy – rozdělení území, monitoring potřeb, organizaci dobrovolníků nebo distribuci pomoci z centrálního místa.
„Přesto mě překvapilo, jak pomalu a v omezené míře přicházela pomoc ze strany institucí – města, státu i neziskovek. Minimálně první týden platilo, že co jsme si nezařídili sami, to jsme neměli. Ani později se to výrazně nezlepšilo,“ říká Anička otevřeně.
Ve chvíli, kdy doma nemohla začít se sanací – před domem totiž zůstávalo hlavní koryto rozvodněné Střední Opavy – se rozhodla zapojit jinde. „Obecně mi přijde nejefektivnější pomáhat tím, co člověk umí nejlépe – využít své specifické znalosti a dovednosti.“
Informační web
V neděli odpoledne, jakmile voda začala opadat, byly ulice plné lidí a ve facebookové skupině se začaly hromadit dotazy, zmatky a neověřené informace. Anička a její tým si uvědomili, že rychlé a spolehlivé informace budou klíčové.
Už v pondělí ráno spustili jednoduchý informační web vrbnopovodne24.cz, kde lidé našli ověřené zprávy o průjezdnosti cest, aktuálních potřebách či výzvách. Později s nimi začalo spolupracovat i město a sdílelo oficiální informace právě skrze tento web.
Koordinace dobrovolníků
Web sloužil také jako nástroj pro nábor a koordinaci dobrovolníků. Díky rychlé reakci se první přihlášky začaly scházet už v pondělí – tedy pouhé dva dny po kulminaci povodně.
Výsledek? Už první sobotu po záplavách bylo možné nasadit přes 100 dobrovolníků v rámci jednoho dne. A to díky systému, který Anička a její tým zvládli dát dohromady ve velmi krátkém čase.
Humanitární centrum ve spolupráci s Marli.cz
Jedním z klíčových kroků bylo zřízení pomocného centra ve spolupráci s firmou Marli, která jako jedna z mála nepřišla o elektřinu. Centrum sloužilo nejen jako základna pro koordinaci dobrovolníků, ale i jako hlavní bod pro příjem a distribuci humanitární pomoci.
Díky své poloze a aktivní online komunikaci se právě tady koncentrovala většina materiální pomoci, která do Vrbna dorazila. „Troufám si říct, že během prvního týdne jsme měli větší a častěji využívaný sklad než samotné město,“ dodává Anička.
Ne všechno se povedlo
Anička nezastírá, že nešlo všechno hladce. Například se nepodařilo zajistit pojištění pro dobrovolníky, na což ale byli všichni předem upozorněni. I to je cenná zkušenost pro příště – a motivace k dalšímu zlepšování připravenosti na mimořádné situace.
Děkujeme Aničce za její nasazení a iniciativu. Její příběh ukazuje, jak velký rozdíl může udělat jeden člověk, který neváhá jednat, když je to nejvíce potřeba.
Aktivita je z projektu financovaného z rozpočtu Moravskoslezského kraje a za podpory Ministerstva vnitra.
